Blog

Víkend v Drážďanech

Byli jsme v Drážďanech… na 16.Morgenpost Dresden-Marathonu
Byli jsme v Drážďanech… na víkendovém (17.-19.10.2014) podzimním soustředění našeho běžeckého klubu.
Byli jsme v Drážďanech … a bylo to skvělé!!!

Když pominu bezchybnou organizaci, krásné podzimní počasí a přívětivé město – tak vlastně zbývá se podělit jen o dojmy ze závodu.

Za mne: závod byl nádherný, daleko více se mi líbil než Praha. Pěkné město, dostatek místa (ne taková masovka jako v Praze), nadšení diváci, usměvaví pořadatelé,… prostě SUPER! Přistihl jsem se, že chvílemi nechci běžet proti chronometru, ale pro diváky. Abych si to užil a aby oni viděli na nás běžcích, že nás to baví, že to děláme rádi, že jsme v jejich městě rádi. A tak jsem se snažil běžet s úsměvem! Možná „s úsměvem idiota“, ale s úsměvem.

Připomíná mi to knihu „Born To Run“, kde se někde píše, že „…ve finiši velkého ultramaratonu v extrémních podmínkách bylo na dobíhajících po hodinách dřiny něco „divného“ – představte si oni se usmívali!!!“. Podobné to bylo v Drážďanech = krása! 8-)))

Běžecké výsledky si zájemce jistě dohledá na webu (www.dresden-marathon.com). A dojmy vám žádný – z více než 70-ti našich klubových běžeckých účastníků  – určitě bohužel nebude moci předat. Ty se předat písemně ani ústně prostě nedají. To se musí zažít!

Shrnutí za mne: Drážďany byly – a pro mne už zůstanou – EMOCE, EMOCE, EMOCE!!!

Něco málo o autorovi článku

BohoušPouhý člen BKČS, milovník jídla a pití. Otec skoro tří dětí a hráč na kytaru :-)Zobrazit vše co napsal Bohouš →

  1. PavelPavel10-22-2014

    Pěkný den všem,
    připojuji se ještě zde:
    Tak máme první zahraniční soustředění za sebou. Byli jsme plny obav dát se všanc do rukou a šikovnosti „neostříleného“ Pepy a on nám vytřel zrak. Tak kvalitní, nechci napsat organizaci, ale spíše opečovávaní, jsme dosud v klubu nezažili. Co v klubu, ale ….. Na mnohá naše poděkování jen skromně podotkne: „Mě to baví.“ Je to nebezpečně vysoká laťka pro následující akce. Až tak, že bych si rád tento víkend včetně závodu příští rok zopakoval. Termín je ideální a už budeme znát všechno zákulisí. A přece jen i hotelový personál si zaslouží, abychom je poctili návštěvou ještě jednou. Sauna před a hlavně po závodě byla pro mě velkou vzácností.

    Osobně jsem si splnil svůj cíl, byť za cenu před závodem zdravé achilovky. Jinak řečeno se k závodu v hlavě vracím každým krokem.

    Chtěl bych se připojit k Pasimu a vyzdvihnout trochu nenápadné aktivity Petry. Nejenom že připraví pochutiny pro naše chutě a kromě sýru se v předvečer odjezdu věnuje dortu, vyšije věnování za běžecký klub, složí další sloky písně pro oslavence a prezidenta a vše aktivně doplní svými houslemi. A nakonec se ohradí: “ Já jsem to nesložila sama. Sváťa mi pomáhal.“

    A třetího do party Zdeňka, který působil jako kdyby se jej to netýkalo. A to je ta neviditelná černá práce, která není souvislá, ale vždy odtrhne svou nutností od své rozdělané práce. Všimli jste si třeba, že hned po dojezdu sestavoval tabulky našich výkonů, zatímco někteří šli rovnou spát nebo oslavit své výkony.

    A toto vše se překulilo do nádherné atmosféry víkendu. Nikdo se nepozastavoval nad tím, že někteří zamířili do víru nočního města, jiní rovnou do postelí a jiní rozebírali své tréninky a výkony v hotelovém baru. Nebo se soustředili na závod v závodě VW.

    Děkuji a těším se na příště.
    Pavel Slovák

Odpovědět

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde