Blog

Běžel jsem s Danem

Neuběhl ani týden a je tu další nový běžecký zážitek – dlouhý běh na okruhu. Běžel jsem před pár lety 10 km na dráze a bylo dost „náročné“… Zato 1/2M na okruhu ve Štruncových sadech v Plzni byla jiná!

Zjištění, že běh na okruhu dlouhém 1,5 km může být příjemná a dokonce motivující běžecká záležitost mne vyloženě rozradostnilo. Zvláště když okruh vede městským parkem a když na něm s vámi běží naši nejlepší ultramaratonci a to přímo v Mistrovství ČR na 100 km! Pořád je koho dohánět, motivovat sám sebe. Hlavně je třeba si uvědomit, že „ultras“ běží „o něco“ déle a v době, kdy vy startujete už jsou 5 hodin na okruhu! Stále si říkám: obdivuhodné a hluboce se před nimi skláním. Možná, že na rozdíl ode mne si říkáte, že jsou tak trochu blázni… Proč by se někdo honil takhle zbytečně? Možná jsou, ale krásní! A že zbytečně? Jenže bez zbytečných pokusů v jakémkoliv oboru by naše civilizace možná nebyla kde je…

Ale vrátím se k závodu a k našemu klubu. Udělali jsme si z běhů v Plzni takový malý klubový závod. Jana s Pavčou a Danem si dali 10 km, já s Ondrou 1/2M. Dokonce se na 10 km přidal náš sportovní kamarád Honzík a dal to poprvé 8-))) A jak to dopadlo? Kromě mne si všichni vytvořili osobní časy – SUPER závod!!!

Já mám zase jiný zážitek – dělal jsem na mých posledních čtyřech kilometrech vodiče Danovi Orálkovi! Běžecký sen pro hobíka – běžet vyrovnaný závod s nejznámějším a zřejmě nejlepším naším ultramaratoncem 8-))). Úplně slyším námitky – vždyť byl v závodě letos „až“ druhý (po vítězstvích v předchozích třech ročnících), vždyť měl za sebou přes 80 km, když se tě chytil – to jsi vlastně ani moc rychle neběžel. Ano je to pravda, ale přesto se chci pochlubit.

… Zrovna jsem Dana v závodě předbíhal a chtěl běžet svým tempem i dál. Jenže jsem ho pořád slyšel, jak se mne drží. Prohodili jsme pár slov. Něco o tom, že to od 40.km není ono a že někde i extrémně zpomalil (hobíci by se asi trochu kroutili při jeho „zpomalení“). Říkal, že je rád, že se může někoho chytnout. Sdělil jsem mu svou obavu, že mé 1/2M tempo ho asi bude v mistrovském závodě brzdit. A pak se to stalo – abych ho nebrzdil přidal jsem! Moje pomalu klesající tempo se vrátilo na úroveň prvního závodního kola a snažil jsem se ho udržet. Poté jsme již chvílemi běželi i vedle sebe a Dan občas prohodil nějaký běžecký bonmot. A v podstatě v tempu 4:26 min/km jsem doběhl do cíle… Jen na na občerstvovačce jsem vždy zpomalil, aby mne mohl Dan opět doběhnout. Díky němu jsem zjistil, že zpomalování tempa s prodlužující se vzdáleností je zřejmě opravdu „jen v hlavě“ a že jsem schopen tempo z úvodních 1500 metrů držet celý závod. Tentokráte jsem díky Danovi určitě vylepšil můj výsledný čas. Ten mohl být ještě lepší, kdybych mu v posledním kole utekl. Ale já se ho snažil táhnout bez ohledu na mé osobní ambice. Umístění bych nevylepšil, osobák bych neutvořil. A pro mne – soutěživce – bylo dostatečnou satisfakcí 3.místo v závodě a krásná medaile.

V pondělí mne pak napadlo, že jsem mohl s Danem doběhnout (jako jeho vodič) cca. 6-9 kol, které mu chyběly do cíle a pak si doběhnout svůj první maraton „mimo soutěž“. Tenhle plzeňský závod (http://www.marathonplzen.cz/) mi zpětně na to připadal jako stvořený. Takže příští rok…???

Něco málo o autorovi článku

BohoušPouhý člen BKČS, milovník jídla a pití. Otec skoro tří dětí a hráč na kytaru :-)Zobrazit vše co napsal Bohouš →

  1. Pivas_oldPivas_old11-11-2014

    Sdílím Jirkovo nadšení ze setkání s Danem během závodu. Běžecký osud byl ke mně štědrý a umožnil mi poznat mnoho běžeckých celebrit. Dan mezi ně bezpochyby patří. Dana znám od jeho 6 let, kdy běhal přespoláky za Přísnotice na Moravě a později za SK Moravská Slávia Brno. Již od mládí Dan všem utíkal … nebyl k poražení. Dan je běžecký fenomén a běžet s ním závod je zážitek. Navíc, pokud s ním běžíte závod, máte téměř 100% jistotu, že budete mít fotku. Než se Vám podaří přiblížit se k cíli, přivítá Vás právě on s úsměvem za velkým objektivem, bez známky velké únavy Vás navíc povzbudí. Neváhejte a dejte si závod s Danem.

Odpovědět