Běhy do schodů 2013

Ahoj běžci, kolegové,

dostal se mi do ruky nějaký mail, který mě upozornil na iniciativu lidí, kteří začali organizovat běhy do schodů po nejvyšších budovách v ČR, tak kdyby někdo chtěl potrénovat na náš Spořkový, mrkněte na http://www.run-up.cz/ .

Vybírám z Pražských:

28.červen – pátek – 15.30-17.45 (kategorie starších 16 let). V budově City Empiria (Pankrác).

27.září – pátek – cca od 10h . Mistrovství ČR v běhu do schodů 2013, který se bude konat v Praze (Tower Park Praha – Žižkovská věž) v pátek 27. září 2013. Nutno zaběhnout kvalifikaci – buď některý z předchozích běhů nebo „kvalifikační kolo toho 27.září“, pak se lze zúčastnit mistrovství.

Jestli jsem dobře četl tak startovné 120 Kč (na stránkách run-up.cz , nebo 200 Kč na místě). Dále viz jejich web.

Běhu zdar. 🙂

Ohlasy – soustředení v Jizerkách – Horní Polubný (Kapitánka)

Chtěl bych napsat pár dojmů.
Nejdřív pár fakt: třetí běžecké soustředění, termín 24-26.5.2013. Penzion Kapitánka je poměrně nová stavba nacházející se na okraji obce Horní Polubný (při příjezdu z Kořenova hned první chalupa napravo), v nadm. výšce cca 750 m. Sešli jsme se v podobném počtu jako na podzim, řekl bych, 20-30 lidí (informovanější možná opraví, pilnější možná spočítají přesně), někdo chyběl a někdo nový se ukázal.
Když jsme s Petrou a Vláďou Novákovými v 8 večer v pátek dorazili, všichni už hodovali v salonku, a poprvé jsem viděl mystickou černou flaštičku neznámého obsahu, kterou mi podávala nová členka, mně osobně neznámá. Inu přihnul jsem si a mňam, bylo to dobré.
Páteční den byl ve znamení jednak vyhlašování výkonů měsíce od začátku roku (kde se vyzvihl závod s opakovanými výstupy na nejvyšší vrchol Beskyd, nevšední účast v mistovství ČR v běhu na 3 km, a obdivuhodná vůle při tréninku a první absolvovaný maratón), a jednak opět zajímavého vyprávění 3 účastníků Bostonského maratónu z našeho klubu. Toto vyprávění bylo jak zajímavé tak i vtipné, s líčením všech peripetií i nástrah trati, ale i věcí samotnému startu předcházejících. Dále pak se diskutovaly trasy na další den, ve kterých hrálo svou roli i počasí a momentální rozpoložení jednotlivých členů. Vše bylo dobrovolné. Skupinka největších „chrtů“ vycítila šanci dobýt nejvyšší horu Jizerských hor Smrk (1124 m.n.m.) a v půl desáté (po obligátní společné rozcvičce) vyrazila směrem na Jizerku a dál. Z rozcvičky byla signifikantní především ukázka létajících kliků, uvolnění ve stylu Taiči, a přítomnost fenky německého ovčáka, která nás doprovázela především při dynamických cvicích velmi kontaktním (avšak přátelským) způsobem (dostala přezdívku Šakal). Nejmenovaný člen, a dvorní fotograf, nás při rozcvičce pozoroval z okna pokoje. No dál.. Zbytek skupiny po odchodu maratónců ještě chvíli diskutoval aktuální předpověď počasí (vč. náhledu meteoradarů v chytrých telefonech), a pak s nadějí že se plánovaný déšť odsouvá na odpoledne, a s tím že si někdo dal fóra a zajistil si v penzionu oběd, vyrazil také na cca 6-7 km vzdálenou osadu Jizerka. Jizerka je situována v malebném údolí potůčku Jizerka pod čedičovou horou Bukovec (býv. sopka), v historii se zde těžilo dřevo, vyrábělo sklo, hledaly drahé kameny (safíry), nyní nemá téměř stálé obyvatele, je zde pár penzionů a podnikových případně soukromých horských chat, vzhledem k umístění v chráněném území se nová výstavba (mimo historické základy původních domů) zpravidla nepovoluje. Koncem května, kdy jsme ji navštívili i my, byly k vidění na loukách pod bukovcem Upolíny (žluté květy ve tvaru většího blatouchu), které se ve volné přírodě vyskytují jen na pár místech v ČR.
Někteří se poté odpojili k návratu, někteří zamířili ke Smědavě, a naše skupinka vyrazila po trase vytipované Míšou (patronkou), po zelené přes Jelení Stráň (jediná „tisícovka“ na trase), Pytlácké kameny, kolem Krásného potoka, směrem na předěl, a následně Smědava. Kde jsme zakotvili na něco k snědku a k pití, a vzhledem k začátku deště jsme zde chvilku zůstali. Po nějakém čase, s vidinou že domů je to ještě daleko, jsme se odhodlali a opustili chatu, v dešti vyrazili. Kdo by čekal že členové běžeckého klubu se budou schovávat pod stromy, doběhnou na nejbližší chatu (Pešákovna na Jizerce) a zde se opět skryjí v hospodě, byl by na omylu. Pokusili jsme se najít místní zajímavost – Černá jezírka – jsou to rašelinná jezírka kousek od „Smrkové cesty“ – na druhé strany kousek od Krásného potoka (jsou vidět na mapy.cz při zobrazení letecké mapy (ortofotomapy). Bohužel smrčky zde povyrostly a nepodařilo se nám trefit správnou odbočku (není to značená cesta a vlastně se tam kvůli chráněnému území ani moc nesmí). Tak třeba příště. Tak jsme po pokusu s urousanými botami vyrazili po smědavské silnici směr Jizerka. Abych odčinil netrefená jezírka, ukázal jsem naší skupince (a hlavně naší jediné dámě Míše) tajné naleziště zelených polodrahokamů – olivínů. Safíry to sice nejsou, ba ani poklady ze starých pověstí o Vlaších (Italech), kteří prý uměli létat, měli zde v horách tajné cesty a znamení, které vedly k pokladům nebývalé krásy, a jejich údajné tajné knihy mnoho horalů v minulých staletích chovalo v tajnosti ve svých domácnostech v naději, že popisovaná místa najdou. Ale jsou poměrně pěkné. Zvědavci mohou mrknout na google – sekci obrázky – a zadat Olivín.
Cestu k Jizerce s mrknutím na odbočku na Vrchoviště jsme poté za mírného deště prošli celkem v pohodě. Poté se od nás odpojil náš Nepálský průvodce, Beskydský highlander, který si to chtěl ještě zaběhnout, a my ostatní jsme chůzoběhem dorazili v půl šesté večer, po 34 km, opět na Kapitánku.
I druhý večer se nesl duchu pohody a dobré zábavy, se zbytky tajemné černé flaštičky, a za zkoušení nových běžeckých dresů jak přítomnými dámami tak pány.
Nedělní program ovlivnilo počasí, po rozcvičce začalo pršet a dřívější hrdinové ve většině vyměkli a skončilo se u kafíčka a sledování atletické diamantové ligy až do předpoledního odjezdu.
Ubytování bylo dle mého komfortní (pro individuální ubytování bych i doporučil, mají kolárnu a lyžárnu, a dokonce saunu, kterou jsem tedy nevyzkoušel), strava dobrá, s poměrně dobrou ochotou majitelek penzionu vyhovět kolektivu, jenž však měla své hranice. Zkrátka, bylo to krásné, a příště zas hurá někam dál.

 

Jarní soustředění BKČS 2013 – seznam účastníků a doprava

AKTUALIZOVÁNO: 23.5.2013, 19:44

Seznam účastníků:  
Broňa Godl‘ová, Jana Ibarlucea, Michaela Müllerová, Petra Nováková, Katka Vranovská, Markéta Živná, Martin Dvořák + Johana (Johi), Petr Fleischmann, Dušan Godl’a, Radek Lexa, Slavo Michalik, Vláďa Novák, Marian Ozorovský, Pasi, Jirka Puršl, Jarda Semián, Míra Skrbek, Pavel Slovák, Martin Šmatolán, Petr Šnábl, Petr Vašička, Milan Vokáč, Radek Volný, Zdeněk Chmel

Kratší doba pobytu:
Petr Fleischmann, Jarda Semián, Jana Ibarlucea, Slavo Michalik – do SO večer
Radek Volný – SO ráno (včetně rozcvičky) – NE ráno
Petr Vašička – do NE ráno

Přislíbená auta a spolucestující:
Broňa Godl’ová – Petr Godl’a, Martin Dvořák, Johana
Petr Fleischmann –  Jirka Puršl
Vláďa Novák – Petra Nováková, Radek Lexa
Pavel Slovák – Markéta Živná, Jana Ibarlucea
Petr Šnábl –  
Zdeněk Chmel – Milan Vokáč, Slavo Michalik, Marian Ozorovsky 
Míša Müllerová – autobus
Pasi – samostatně z Neratovic
Jarda Semián – samostatně
Míra Skrbek – samostatně
Martin Šmatolán – z Hradce Králové
Petr Vašička – z Mladé Boleslavi  

Další témata na diskusní večer:
PIM maraton očima maratonců – tentokrát v roli diváka a dobrovolníka
Vyhlášení výkonů měsíce za 01-04/2013 
Společné běžecké akce – podzimní soustředění BKČS
                                               – Vyběhni na střechu spořitelny
                                               – Zátopkův zlatý týden 

 

Kniha CHI RUNNING

kniha CHI RUNNING (revoluční přístup k běhání bez námahy a zranění)
Danny Dreyer a katherine Dreyerová

Běhání je nádherné, ale přesto se mnoho sportovců na všech výkonnostních úrovních potýká se zraněními kolen, pat, šlach, prstů… Danny Dreyer nabízí vědomou metodu běhání, která staví na uvolnění a soustředění, na správném postoji a jednoduchých technikách procvičování.

S pomocí této knihy, která změnila svět běhání jako málokterá jiná, se mohou naučit běhat lépe, tedy s minimem zranění, hobíci, výkonnostní běžci i triatlonisté všech věkových kategorií. Je to podobné jako jóga, pilates nebo tai ťi. ChiRunning zlepší vás běžecký styl i metodiku tréninku v deseti jednoduchých lekcích. Z namáhavého a usilovného honění se za kilometry se pomocí ChiRunningu stane z běhání meditační cvičení.

Kniha, která způsobila revoluci v běhání. Už ji 3 dny a je to SUPER …

Nakladatel:  Mladá fronta
V prodeji od: 3.4.2013

 

 

Nový běžecký týdeník TEMPO na ČT4

Už čtyřikrát jsme se mohli potkat na obrazovkách ČT4 Sport s novým týdeníkem TEMPO, který má za úkol uspokojit touhy spousty nových běžců po vlastním programu. A celkem úspěšně. 15 minut není moc. Je to opravdu krátké, ale při zatím menším počtu závodů se tam vleze pár zajímavých věcí. Je tam prezentována Běžecká škola Miloše Škorpila, info o běžeckých cvicích, životosprávě a info z nějakého toho závodu. Dle mého stojí za shlédnutí. Jukněte třeba na těchto stránkách.

V prvním díle je záznam z Kbelské desítky a pozorný divák si mohl všimnout zastoupení i našeho běžeckého klubu.

Tady je odkaz na první díl. A v čase 11:13 je možné vidět objetí našeho běžeckého páru Petry a Vládi. Asi protekce, já nic. A ani Radek, který vyhrál první cenu tomboly tam není, ale co….láska vpřed.

Tak sledujte, třeba se tam někde postupně najdeme i my. Pokud jsem někde někoho přehlédl, tak hurá sem do komentářů.