Blog

Ahoj, jsem Pavča a chtěla bych se podělit o pár řádků…

V BKČS jsem s číslem 181 jeden z nováčků. A jsem nováček nejenom v klubu, ale také běžecký. Běhám od poloviny ledna 2014. Začínala jsem běhat několikrát, ale končilo to vždycky stejně – po pár dnech nebo týdnech konec, nevěděla jsem proč/jak/co běhat, nebavilo mě to….

Jak jsem tedy začala? Člen klubu Jirka mě jednou informoval, že klub existuje a že je spousta výhod se stát členem. Otázka u mě byla proč se stát členem, když vlastně neběhám …takže rozhodnutí začít běhat se opět zrodilo…Ale chtělo to motivaci, abych zase po pár dnech neskončila. Jirka mi napsal běžecký plán (ještě jednou velký dík) a přihlásila jsem se na první závod Pardubickou sedmičku. Trénovala jsem 2x týdně (více času nemám kvůli dalším aktivitám jako je aerobic, posilování na TRX, spinning, tenis, badminton…) a zároveň ve stejné době požádala o členství. To co následovalo a následuje je pro mě úžasné: euforie, relax, nadšení, adrenalin a to všechno dohromady…Běhání mě baví – sportuji hodně let, většinou v kolektivu, ale to co mi dává běh mi ještě asi žádný sport nedal – volnost, odpočinek od stresu, vyčištění hlavy…možná to přejde, ale zatím si to užívám. Je to samozřejmě taky bolest a utrpení, když nejen nohy bolí…

A pak závody  – první nebyl v Pardubicích na 7-čce, ale dostala jsem nabídku do hobby týmu v rámci Half maratonu v Praze. A pokud budu stručná, tak to byl neskutečný zážitek – 1.závod (budu vědět kam běžet?  ve městě které až tak moc neznám), štafeta (nezkazím to někomu, i když v podstatě o nic nejde, jak se taková štafeta vůbec předává?), uběhnu to vůbec (trénovala jsem, ale nemám vlastně přehled o tom, kolik uběhnu a v jakém čase) atd….a pak to probíhalo – běžela jsem 3.úsek a protože ta euforie, adrenalin, serotonin a já nevím co všechno ještě opravdu působily, tak první věc, kterou jsem si zapamatovala bylo, že je cedule 14.km a to už byl pouhý 1 km do cíle…začala jsem vnímat davy povzbuzujících a to všechno kolem a neskutečně jsem si to užila – sice už pouze na 1 km, ale byla to nádhera….a pro tenhle pocit už se asi dá běhat (i když nebudu vyhrávat, tak doběhnutí do cíle a atmosféra jakéhokoli závadu i běhu jen tak pro radost a uvolnění je obrovská motivace)…Takže teď se snažím natrénovat na první desítku (asi Nike We Run Prague) a pak třeba dál se dostanu i k půlmaratonu, což je moje zatím vysněná meta….

A pak musím zmínit vše co se děje kolem BKČS – velký dík všem, kdo se podílí na vedení, organizaci a všeho ostatního okolo. Je úžasné mít k dispozici, dostávat a sdílet  všechny ty informace v rámci mailů, komunity, webu apod….Je to strašně fajn mít takové „zázemí“ a být toho součástí.

Tento příspěvek jsem se rozhodla napsat také proto, že jsem se zúčastnila jarního soustředění (Žďárské Vrchy), které bylo prostě super  a pro mě jako běžce začátečníka opět velká motivace, relax, spousta nových informací a možnost potkat hrozně prima lidi, kteří jakýmkoli způsobem běhají .

Jo a jsem taky nováček v psaní příspěvků, tak pokud Vás to nebude bavit, tak mi klidně dejte palec dolů.

Mějte se fajn, krásné běžecké i neběžecké léto

Pavča

Něco málo o autorovi článku

BohoušPouhý člen BKČS, milovník jídla a pití. Otec skoro tří dětí a hráč na kytaru :-)Zobrazit vše co napsal Bohouš →

Odpovědět

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich